sobota 14. června 2014

Mezi zloději: Douglas Hulick

Anotace
Ildrecca je nebezpečné město, pokud si nedáte pozor na to, co děláte. Abyste dokázali vládnout ulicím a přežít, chce to šikovnou ruku a bystré oko. Drothe naštěstí oplývá obojím. Je již léta členem Bratrstva. Zahrává si se zloději a vrahy z nejšpinavějších uliček i z těch nejnoblesnějších čtvrtí. Při práci pro vládce podsvětí vyhledává a likviduje potíže uvnitř organizace - a k tomu si bokem vydělává pašováním vzácných předmětů.
Když mu však šéf nařídí, aby vypátral, kdo dotírá na členy jeho klanu, objeví daleko větší záhadu - knihu, po níž, jak se zdá, pátrá spousta dalších smrtelně nebezpečných lidí. Knihu, která je možná schopna svrhnout vládce a zničit zločinecké podsvětí. Knihu, která nyní pálí Drothea do rukou...

Rothe pracuje jako informátor, zde nazývaný jako Čenich. Ale těch existuje několik druhů a on je Široký čenich, a to proto, že pracuje jen pro jednoho člověka, a tím je pod jeho ochranou. Kdyby se rozhodl jít někdo proti němu, šel by zároveň i proti jeho nadřízenému a do toho se veřejně nikomu nechce. Avšak to nebrání lidem, aby na něj posílali nájemné vrahy s meči nebo se zakázanou magií.
Jeho soukromé věci se brzy střetnou s jeho prací, pašování věcí s odstraňováním problémů v organizaci. A on zjistí, že se jeho poslední kousek, který se k němu měl už dávno dostavit – vzácná relikvie, neztratila pouhou náhodou, má být vyměněna za něco mnohem cennějšího. Rothe musí zastavit třetího hráče, který se z nenadání objeví mezi dvěma elitními bossi v podsvětí, a snaží se vyvolat válku uprostřed křehkého míru.

K této knize jsem se dostala v knihkupectví, když jsem ji tam viděla za 69 Kč, tak ji prostě nešlo nechat být a jít dál. A bylo to to nejlepší, co se mi za dlouhou dobu povedlo. Už od začátku jsem byla zaplavena informacemi, akcemi a záhadami. I když jsem si tuto knihu neužila tak, jak bych chtěla, nebylo na ní nic, co bych postrádala.
Na rozdíl od Percyho Jacksona, kde spolu víceméně nemají jednotlivá přepadení a události nic společného a mně připadá, že autor napsal to, co ho zrovna napadlo, v knize Mezi zloději do sebe všechno zapadá a všechno souvisí se vším, co se stane. Tento příběh byl několikrát promyšlen, než byl převeden na papír, aby nevznikla nesmyslná naznačení nebo slepé uličky. Žádná nerovnost nebo špatně pochopitelné věty (za což také vděčím překladateli Janu Luskovi).

Nenajdete tady romantiku jako v knihách, které se často vydávají za fantasy, ale i tak je tento kousek předčil ve všech směrech. Hlavní hrdina není dokonalý, nevládne meči tak, jak by si přál, nebo dokonce ani není nejlepší ve svém řemeslu, ale pomocí lstivostí a vynalézavostí tak může působit. Kniha nepostrádá překvapení, zradu ani konec, který navede vaši ruku přímo k dalšímu dílu.

Příběh nepatří mezi pohádky, kde se autoři bojí rozloučit se svými postavami, i když nemají nejmenší šanci na přežití. Není to sice Game of Thrones, kde nestačíte ani mrknout a vaše oblíbená postava je připravená na pohřeb, ale já jsem s prvním dílem série Stíny podsvětí nanejvýš spokojená.

Ani nemůžu uvěřit, že mi kniha ležela na poličce skoro půl roku, než jsem po ní sáhla. Kdybych věděla, že se mi bude takhle líbit a stane se jednou z mých nejoblíbenějších (nehledě na to, že se mnou strávila týden v Anglii), nejspíš bych si ji koupila hned po jejím vydání a přečetla první den.
Myslela jsem si, že pomalu opouštím čtení YA fantasy, ale ne, ještě nejsem připravená se posunout dál, i kdyby jen kvůli této knihy.


Hodnocení: 5/5

Žádné komentáře:

Okomentovat